Krupobití zmařilo vidinu cíle

První červencový víkend se CLIMART RACING TEAM vydal na další závod seriálu FIA European Hill Climb Championship do italského Trenta. Trať Trento-Bondone s celkovou délkou 17 300 m a převýšením 1350 m pro nás byla velkou výzvou.

První sobotní trénink Petr Vítek dokončil s časem 11:17 kdy dle jeho slov trať jenom vyjel s očima na displeji a sledoval průběh teplot v jednotlivých pasážích trati. Poznámka: Na Petrovo přání byl v menu displeje doprogramován mód, kdy vidí jenom teplotu vody a oleje. Nic víc.

Druhou tréninkovou jízdu dokončil Petr s časem 10:57, kdy už opět s očima na displeji zkoušel motor točit trošku víc, ale stále cca 1200 otáček pod maximem. Teplota vody už atakovala kritickou hranici, ale kontrolka alarmu se rozsvítila těsně před cílem, takže OK. K tomu Petr dojel pomalejšího jezdce a pět tornanti (vracáků) jel za ním. Dalšího dojel (ale už nepředjížděl) kousek před cílem. Na konci dne si nevyzpytatelné počasí se všemi účastníky závodu pohrálo. Takže zatímco v depu létaly stany a za pár chvil napršelo několik centimetrů vody, svoz do depa probíhal za silného krupobití, což si jezdci v otevřených vozech jistě velmi užili. A taky mechanici po jejich návratu měli co dělat, když dostávali vodu ven z kokpitů a čistili auta od nasbíraného štěrku, naplaveného v lesních úsecích a dalšího nepořádku.

V neděli se jede pouze jedna závodní jízda. Naším cílem bylo vyjet až nahoru. To nám bohužel počasí nedopřálo. Zhruba 170 jezdců odjelo závod na suché trati, ale při startu posledních cca padesáti nejrychlejších jezdců (Petr Vítek startoval se st. číslem 25) se z nebe spustil déšť, který v horní části trati vystřídala bouřka a krupobití. Jezdci byli staženi ze startu zpět do depa a vyčkávalo se. Po restartu závodu jsme stáli před volbou: Buď jsme museli odstartovat v pořadí dle startovního čísla, což pro nás znamenalo mokrý závod se všemi záludnostmi, nebo ze závodu odstoupit. Nakonec jsme racionálně zvolili, stejně jako mnoho jiných jezdců, druhou možnost. Ono přeci jen zbytečná rána bolí především techniku, ale může bolet i jezdce. Samozřejmě finančně, ale i fyzicky. Nakonec se počasí umoudřilo a zbytek závodního pole dojížděl závod na již osychající trati. Takže kdyby pořadatelé posunuli restart o cca půl hodiny… , ale na kdyby se nehraje. Obzvláště ne zde v Trentu.

Děkujeme za podporu, pochopení a držte nám palce již za čtrnáct dnů na dalším závodu seriálu Mistrovství Evropy ve slovenské Dobšiné.

Kompletní fotogalerie zde.

Napsat komentář